Ve 2. polovině 20. století se obec proslavila vynikajícími výsledky několika našich občanů na mistrovstvích v orbě. Jedná se o Václava Milíka st., Václava Milíka ml., Jaroslava Pospíšila, Miroslava Pospíšila, Josefa Poláka a Jana Tihlaříka.
Důležitost orby si velmi dobře uvědomovali již naši předkové, a tak známe z historie nejeden příklad oráčského klání, kdy se při různých příležitostech, většinou zemědělských výstavách, sjeli rolníci a soutěžili v orbě.
Již v roce 1855 soutěžilo u Kolína 16 oráčů a tehdy zvítězil František Čermák, kovářský mistr z Cerhenic. V roce 1863, tehdy známý zemědělský odborník profesor J. B. Lambl, radí hospodářskému spolku kraje Píseckého doslova: "Nemálo by zajisté prospělo též pokroku rolnickému, aby při výstavách, jež slovutný Spolek zosnuje, držáno bylo orání o závod a těm, kteří by při tom se nejvíce vyznamenali, by za odměnu byly darovány pluhy. Lépe zajisté, bude oučinkovati jediná odměna ve způsobu ruchadla bezchybného, než ve způsobu dukátů a tolarů."
V roce 1952 byla založena Světová organizace pro orbu (World Ploughing Organisation), při 2. mistrovství Anglie a od roku 1953 se pořádají pravidelně mistrovství světa. Prvním mistrem světa se stal James Eccles z Kanady. Naši oráči se zúčastnili poprvé mistrovství světa v roce 1964 v Rakousku. S různými přestávkami se zúčastňovali téměř pravidelně jako jediní z bývalého socialistického bloku. I tady naši oráči odvedli vždy solidní práci a v podvědomí světové zemědělské veřejnosti zůstali zapsáni jako příslušníci kulturního národa. Historického úspěchu dosáhl Václav Milík ml. v roce 1979 na Mistrovství světa v Irsku, kde skončil celkově na 3. místě, přičemž na strništi získal stříbro. Období soutěží v orbě RVHP můžeme přiřadit k obdobím temna, kde světlou stránkou byli naši oráči, jejich umění, jejich stroje, které si i sami stavěli. Zásadně obsazovali vždy prvá místa, pokud nebyly zfalšovány výsledky, jako např. na Mistrovství RVHP v Bulharsku- ve prospěch sovětských oráčů.
Mistrovství Československa, později ČR, se pořádá od roku 1963 a má i u nás dobrou tradici. Na stupních vítězů se vystřídala řada vynikajících oráčů, nemálo jich bylo z Bernardova.
Rok 1967 a absolutní dominance bernardovských oráčů
Na fotografii z Mistrovství Československa je zleva Václav Milík st., vítěz Jaroslav Pospíšil a Josef Polák. Závod proběhl 30. 9. - 1. 10. 1967 v Chrášťanech na Kolínsku. Na fenomenálních výsledcích 3 oráčů z Bernardova na počátku jejich soutěžní kariéry měl lví podíl kovář Josef Kolínský z Bernardova, který obyčejné roudnické pluhy přetvořil v soutěžní speciály (pomocí vlastnoručně vyrobených betonových forem tvaroval radlice, brousil ostří apod.). Byl skutečným mistrem ve svém oboru a orbě dokonale rozuměl.
Od roku 1973 se oralo ve 3 kategoriích, avšak dle pochybných pravidel, nad kterými všichni, kdo soutěžní orbě rozuměli, jen kroutili hlavami. Víc se však dělat nedalo, neboť rozhodnutí mělo své politické zdůvodnění a pokud chtěl člověk v soutěžní orbě pokračovat, musel se podrobit. (kategorie I= 3radličné pluhy, kat. II= 4 a 5radličné, kat. III= 6 a více radličné pluhy). Oráči museli tedy své pluhy předělat na tříradličné, nebo si upravit jiné. Vítězové v kategorii tříradličných pluhů se nadále zúčastňovali mistrovství světa.
Při účasti ve vzdálených zemích si naši soutěžící půjčovali pluhy a někdy i traktory z nabídky renomovaných světových výrobců. Tato praxe se uplatňuje dodnes, systém je sice ekonomicky výhodný, neumožňuje však soutěžícím používat techniku, kterou si upravili přesně "na míru" pro dosažení špičkové kvality práce. To se pak projeví v jejich umístění na světových mistrovstvích. Důkazem toho, že i naši oráči jsou schopni dosahovat na světových kláních čelních umístění, je úspěch Václava Milíka ml. v roce 1979 v Irsku (viz výše).
(informace o historii soutěží v orbě použity se souhlasem p. Ing. Růžka z České společnosti pro orbu - 2006)